Jak již jsem psal v článku „Jak to všechno začalo aneb za všechno mohou slepice.„, tak velkým motorem pro mě byla automatizace kurníku 🙂

Prvním požadavkem bylo automatické otevírání/zavírání kurníku na základě intenzity venkovního světla. Pro první verzi automatu jsem využil vývojovou desku Arduino UNO, ethernet shield, motor shield, motor s převodovkou, čidlo intenzity světla a teploměr s vlhkoměrem DHT22. Pro zjištění polohy dvířek jsem využil jazýčková relé a magnet připevněný na dvířkách.

Pohyb dvířek zajišťuje závitová tyč připevněná k motoru.

 Kurník se v pravidelných intervalech „hlásí“ centrální jednotce a na jejím dashboardu je vidět aktuální stav.

Vše fungovalo spolehlivě asi rok – potom se objevil drobný problém – nespolehlivost jazýčkových relé.. Nahradil jsem tedy hall senzorem, který je citlivý na magnetické pole a ten je již úplně bezproblémový.

Při těchto úpravách jsem do kurníku přidal i led žárovku pro přisvícení jak ráno před rozedněním, tak i před setměním, aby slepičky bezpečně dosedly na hřadla.
V zimních měsících se i přes skutečnost, že je kurník zateplený, objevil problém s nízkou teplotou uvnitř a zamrzáním vody na pití. Z toho důvodu jsem při stavebních úpravách (rozšíření) kurníku nainstaloval do podlahy i topnou rohož + teplotní čidlo.

Systém automatizovaného kurníku je řízen centrální jednotkou následovně:

• rozsvícení světla při rozednění
• otevření dvířek při východu slunce (nastává později než rozednění)
• zhasnutí světla pří východu slunce
• rozsvícení světla při západu slunce
• zavření dvířek při západu slunce (nastává dříve než setmění)
• zhasnutí světla pří setmění 
• sepnutí topení pokud je nízký tarif elektro a teplota podlahy klesne pod 2°C